


Za novou deskou a radikální změnou stylu prý stála spousta práce...
Chester: Chtěli jsme natočit desku, jíž bychom se rozžehnali s érou kolem Hybrid Theory a Meteora.
Nebylo za tím žádné vědomé rozhodnutí znít jako ta či ona kapela. Měli
jsme asi sto padesát písní v různých obměnách, nahrávali jsme třeba
stejnou písničku s jinými loopy nebo kytarovými riffy. V průběhu práce
jsme je pak postupně eliminovali. Dali jsme pryč třeba některé, které
byly dobré, ale u kterých jsme cítili, že máme prostě na víc. Vyřadili
jsme i takové, které by podle nás bývaly byly skončily v tom stejném,
co od nás lidé očekávají. Od těch jsme se chtěli posunout. Vybrali jsme
asi dvacet písní, na kterých jsme se všichni v kapele shodli a cítili
jsme v nich ten potenciál, že by se mohly objevit na desce. Byl to
velmi demokratický proces.
Čím jste se při vybírání písní řídili?
Chester: Když se rozhodnete dělat věci jinak, nemusíte mít
ještě odpověď, jak mají přesně vypadat. Je to podobné jako když máte
myšlenku, že byste chtěli laserem roztavit kousek plastu za touhle zdí,
a zároveň tu zeď nespálit... je to skvělá myšlenka, ale jak ji
realizovat? :-) No a stejné to bylo i s naší nahrávkou. Strávili jsme
ve studiu moře času, nahráli spoustu různorodého materiálu, protože
jsme chtěli znovu objevit sebe sama, skamarádit se s různými zvuky a
styly...
Jaká byla spolupráce s producentem Rickem Rubinem? Je to spíš "despota", anebo volnomyšlenkář?
Phoenix: S Rickem? Po tvůrčí stránce naprosto v pohodě.
Okamžitě pochopil, co chceme, a byl si naprosto jistý, že nám s tím
může pomoct. Jeho způsob práce, na který byl zvyklý již z dřívějška, je
spíš dát ruce pryč - netrávil s námi ve studiu zdaleka každý den,
nezapojoval se příliš do míchání zvuku. Co se ale týče produkce, byl to
jen koproducent. Producentem číslo jedna pro nás vždycky byl Mike
(Shinoda, zpěvák a rapper Linkin Park - pozn. red.), no a teď jsme jej
vlastně poprvé pořádně ocenili :-). Rick splnil výborně to, že
kormidloval naši loď směrem k určité vizi. A hlavně nám ukázal, že je
pro nás dobré dělat věci, i když zrovna nepasují do škatulky "Linkin
Park".
Měli jste s Rickem někdy nějaké neshody?
Chester: Rick je velmi klidná osobnost. A my v kapele obecně taky nemáme rádi hádky...
Phoenix: Ne, to nemáme.
Chester: Drž hubu! (smích) No, Rick je mírumilovný
člověk - a pracovat v nějakém stresu a napětí by se mu asi nelíbilo.
To, co jsem já pochopil o Rickově přístupu je, že on tam je kvůli
hudbě. A snaží se z ní vytáhnout to nejlepší bez ohledu na vnější
podmínky. Nemohu říct, že by mi na něm přímo něco vadilo, i když bylo
třeba docela těžké zvyknout si na ten volnější přístup - v tom, že s
námi netrávil ve studiu dvacet čtyři hodin denně. Jediný producent
vedle Mikea, kterého jsme předtím měli možnost vyzkoušet, byl Don
Gilmore (produkoval alba Hybrid Theory a Meteora - pozn. red.), a ten
zastával pravý opak: od pondělí do pátku téměř nonstop ve studiu a
víkendy volno.
Co bylo na nahrávání nejtěžší?
Phoenix: První věc, kterou jsme museli udělat, byla neklást si
žádná omezení. To byla podstata našeho nahrávání. V rané fázi natáčení
jsem jednou řekl Bradovi (Brad Dehlson, kytarista - pozn. red.), který
skládal některé písničky, že se mi sice líbí, ale nemohly by se objevit
na desce Linkin Park. A hned když jsem to řekl, mě bouchlo do ucha, jak
je to hloupé... Proč bychom vlastně nemohli hrát něco, co se nám všem
líbí, jen proto, že jsme v nějaké škatulce? Stačí přece, že nás
škatulkují jiní - a ještě abychom se omezovali sami!
Chester: Jednou z nejsložitějších věcí bylo překonat to, jaké
o nás mají ostatní představy a jak se je my snažíme či nesnažíme
naplňovat. Zavírali jsme se nevědomky do nějaké škatulky kvůli zvuku -
to jsme se chtěli teď odnaučit. A naopak se naučit dělat muziku spíš
podle toho, jakou rádi posloucháme a jaká se nám bude líbit, než podle
toho, co se od nás očekává. Máme blízko k mnoha různým hudebním žánrům.
Jeden den jsme třeba hráli koncert s Pearl Jam, druhý den s
Iron Maiden,
Marilynem Mansonem a
Slayer...
a další týden můžeme klidně hrát s
Jay-Zím. A všude budeme "doma". Takoví jsme.
I přes tohle překonávání škatulek - mysleli jste při skládání občas také na fanoušky?
Chester: Ano. Ale neznamená to, že když si o něčem myslíte, že
se to lidem bude nebo nebude líbit - tak že se to vaše očekávání
vyplní. A u nové desky se to přesně potvrdilo. Tam žádný záměr zalíbit
se nebyl - a podle úspěchu je vidět, že lidem víc než o zvuk a o žánr
jde prostě o dobré písničky. Phoenix: Kdo je vlastně "typický fanoušek" Linkin Park? Z
toho nejde při tvorbě vycházet, nefungovalo by to. Každý má přece rád
trochu něco jiného. A proto jedinou záruku, kterou můžeme poskytnout,
je vášeň a stoprocentní nasazení v tom, co děláme.
Tak je velmi možné jak je video z Projekt Revolution, kde
dokreslili Joevi vousy, že to jsou záznamy z Prahy. Ted aspon podle
fotek :).
zdroj: www.i-legalne.cz
Linkin Park byli nominováni na Video Music Awards s klipem What I´ve Done a to v kategoriích Best Group, Best Editor - Igor Kovalik a Best Director - Joe Hahn. Na všechny kategorie se můžete podívat zde
Concerts
Downloads
Fort Minor
Galerie
News
Praha 2007
Widget
| listopad 2009 | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| - | - | - | - | - | - | 1 |
| 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
| 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| 30 | - | - | - | - | - | - |